Rhodanovské fórum

hauty:my jen hádáme...

tak jasne, to chapu ale i tak jsou proste ty pribehy co ted jsou proste az moc prehnane, zamotane tak, ze i autori imho nevi jak co bude...

Jasně, zkouším si představit, jak se autoři sejdou na chatě a "Vážení, příští týden začíná nový cyklus, vážně bych už uvítal nějaké nápady."
Jo a taky jsem si všiml, že časový skok mezi cykly je tentokrát jen šest let. Nesmrtelný klidu nezná.

lepší šest let než tisíc....

Hauty: s těma Mistrama máš pravdu, ted jsem si je zase jednou pročítal a jako příběhově to nemá chybu (pokud pominu, že sem tam je to hodně naivní).

No co jsem koukal, v německu si fanoušci přečtou vždycky prvních pár dílů a zbytek cyklu už jen kupujou do sbírky a pročítaj spoilery a výcucy. Ani se nedivím, my se nedokopem k přečtení Oceánu a ten je proti tomu ještě slušnej

Snad jedinej klad toho minulýho cyklu byl, že na jeho konci zase všechno nerestartovali, jako to udělali s Oceánem a celou Negasférou. I ta polyportsíť jim zůstala...

ty restarty mě taky štvou... takovou dobu jsem přemýšlel jak to bude dál v naší milé galaxii s novámi "kamarády" a ono houby. Motany bych tedy oželil, ale kybernetický rasy měli taky skvělej potenciál - nepřátel není nikdy dost Negasféru jsem popravdě čekal delší

No, podle mě udělali dvě zásadní chyby - jednak že to chrlí tak rychle za sebou a především že si nevytvořili inspirační zázemí. Já být jimi, využiju fanoušků a udělám si nějaké stránky pro permanentní brainstorming - prostě ať mi tam fandové posílají náměty a když zrovna nebudu mít dost vlastních, některé zpracuju. Fanoušek se bude mít čím chlubit, případně mu z toho může kápnout i nějaký ten bakšiš, no a já nebudu muset v jednom kuse vařit mozkové závity, abych honem vymyslel, co s tím vším dál...
Jinak pokud jde o mě, já mám zase rád spíš novější cykly. Ty první stovky jsou podle mě vcelku o ničem, náměty tuctové, jaké najdete v miliónech jiných scifáren (a v lepším podání), o zpracování ani nemluvím. Fabulace příběhů veškerá žádná, prostě jen neustálé stereotypní popisy nějakých bitev a když už to trvalo moc dlouho, tak se nasadili noví nepřátelé, změnila se jména a jelo se ve stejném duchu dál. Dnešní Rhodan už má ten pocit úžasu, jaký od sci-fi čekám, a taky příběhy mají nějakou osnovu, odněkud někam směřují, jsou i líp napsané... Akorát ty šílené megatuny vaty nezmizely - holt když trvají na tom, že to musí být na sto sešitů, tak se to musí něčím zaplácat...

Tak ono je třeba brát i kdy ty první díly vznikly V době kdy sice začal vycházet Clarce, ale jinak to bylo v telce samej slizkej mimozenšťam s obřím mozkem, paprsky smrti, většina filmů byla vpodstatě paranoudní strach před mimo zemskými komunisty (nebo byly tahle érá ještě dřív??). V prvních dílech je občas pěkný chaos, ale už kolem cyklu 100-150 to je už poměrně bez problému a zase je plno těch co na ně nedají dopustit

No, jasně, k námětům jsem celkem tolerantní, uvědomuju si, že co je provařené klišé dnes, to před čtyřiceti lety ještě nebylo. Víc mi spíš vadí ta úroveň zpracování. Dnes si autoři vymyslí příběh, který je skutečně příběhem, vytvoří tam jakž takž - na jednoduché čtivo - postavy, vymyslí tomu osnovu jako u každého jiného příběhu, čili má to souvislý děj, nahází ti na začátek pár otázek a záhad, aby tě navnadili, postupně je odhalují a jiné otázky při tom hned zase vytvoří, atakdál. Prostě vědí něco o zásadách spisovatelského řemesla, o stylistice, o kompaktnosti příběhu, takže ve výsledku se to i přes tu šílenou vyvatovanost a jiné chybky celkem dá číst... První stovky mi ale přijdou dost zoufalecké, jsou to takové nesouvislé samostatné epizody, mám pocit, jako by to byla jen náhoda, že jich několik desítek vypráví o stejných nepřátelích. Navíc jsou jedna jako druhá, na začátku sešitu se naplánuje bojová akce, pak se šedesát stránek popisuje, jak ta akce probíhá, bez jakéhokoli napětí, jako reportáž v novinách, na konci to samozřejmě hodní vyhrají, jak jinak, a v dalším sešitě se jde na další úplně stejnou akci. Když u nás vycházel starý Rhodan, četl jsem ho, ale nakonec už jen tak každý třetí až pátý sešit - a úplně mi to stačilo, bylo to úplně stejné jako když jsem dával všechny...

Mě se nejvíc libily první série, tak do Cappinů, pak už z Rhodana dělají supermana na druhou. Nejvíc mě u prvních dílů mrzí odfláknutí cyklu Mistři ostrovů. Ten začátek byl nádherný - stará supercivilizace ukazuje lidstvu jeho malost, ale prakticky po pár dílech je z toho civilizace která je jen kousek před lidstvem a nakonec mají Pozemšťani díky vylepšení Mahaakských štítů lepší ochranu jak Tefrodi? To už je příliš. Vypadá to jakoby autory někdo popohnal aby se vešli do oné stovky dílů, jinak by to byla sága alespoň na tři stovky. Začátek je perfektní, ale pak to začne skřípat, třeba dobytí Andro-Bety zničením vysílače ovládajícího Mobye - přece by Dvounosím stačilo podle plánů zkonstruovat nový a dokončit čistku. Nebo uvážliví Mistři se začnou chovat náhle jako psychopati - je divné že se takto staří a vysoce inteligentní lidé náhle chovají jako pomatení diktátoři kterým je sotva pár desítek let. Autoři to přehnali s jejich vybavením - duplikátor a časový transmiter je neporazitelné duo - přece nemuseli nikoho posílat aby ničil arkonský křižník na Měsíci když stačilo poslat pár let do minulosti jednoho z Mistrů který by potichu převzal Arkon a Akon a tím by bezpečně udrželi Solární říši v Mléčné dráze a pokus o povstání hmyzoidů by zarazili hned v zárodku. Nebo poslední díl Konec Moci - když Dvojka zvládnul propašovat na pozemské lodi miniroboty, tak přece stačilo místo nich tam propašovat jen jednu bombu... Celkově to vypadá jako by se během roku stali z géniů magoři. Je to škoda, mohla to být opravdu grandiózní sága. Také konec mutantů je dosti smutný, skoro jakoby autory přestali bavit, obzvlášt konec Rakala a Tronara je hodně mrzutý.
Teď čtu Hvězdný oceán a přijde mi to po delší době dost dobrý cyklus, zvlášť efektní byl boj Kantirana se Šalowainem a taky ty divoké Motany jsou fajn a asi nejlepší je Pretorie, snad ta loď vyklepne aspoň jednoho Kybb-Titána